Na příspěvky na tomto blogu se vztahují autorská prava!

Vidíte tu dívku?

8. června 2017 v 17:04 | Adél Sanilova

Vidíte tu dívku? Tu, co běží skrz rozlehlý školní areál kolem okrasných zahrad a fontán? Dívku, která je skrz naskrz propocená, popadá dech při každém kroku a je rudá jak rak, ale i přes to se nevzdává a běží dál, jako by jí za patami hořelo?
Naneštěstí si ale nevšimla malé holky, která naopak nesla hromadu tlustých a zaprášených knih. Možná ze sklepa, nebo z archivu… anebo z knihovny, protože to by se člověk divil, jak to tam vypadá.
Naneštěstí ani jedna včas nezaregistrovala tu druhou a tedy naneštěstí ta běžící dívka sejmula holku s knihami. Knihy odlétaly do všech stran spolu s dívkou a s několika nepěknými nadávkami, které by možná bylo lepší nezmiňovat, hlavně před dětmi, protože člověk nikdy neví, co všechno jsou schopné se naučit, i přes to, že něco slyšely poprvé.

 

Billy and Robecca

30. prosince 2016 v 15:11 | Adél Sanil |  Monster High

3. Vieta

27. února 2016 v 20:14 | Adél Sanil |  Přeložený papír
Teplý
Pepa s Josefem a Václav s Vaškem
s Liškou
v učitelském kabinetě
se dívali na horor,

přestože je Hanka skvělá.
 


2. Vieta

14. února 2016 v 12:18 | Adél Sanil |  Přeložený papír
Šťastná
Janka
se mnou
v kontejneru
vyčarovala psa z klobouku,

protože to udělala špatně.

Omluva + bonus

14. února 2016 v 12:16 | Adél Sanil |  Novinky
Zdravím, já vím já vím...
Řekla jsem každou sobotu a hned napodruhé to podělám. To se ale stává vždycky. Jako omluvu Vám chci ukázat, na čem jsem včera celý den pracovala. Je to jenom provizorní, musí se to dokončit (dneska), ale snad se Vám bude líbit.



1. Vieta

6. února 2016 v 13:18 | Adél Sanil |  Přeložený papír
Smradlavá
Natálka
s Adolfem Hitlerem
v parku
trhali kytky,

protože si mysleli, že je to bude bavit.

Přeložený papír - úvod

6. února 2016 v 13:17 | Adél Sanil |  Přeložený papír
Zdravím Vás všechny, kteří to ještě nepoložili. Rozjela jsem zde novou anketu, kterou jsem pojmenovala Sobotní harašení, kam budu každou Sobotu dávat jednu Vietu.
POZN: Příběhy nejsou oficiálně moje, nikdy se nestali a jakákoliv podobnost s lidmi či místy je pouze náhodná.


Fénix 2. kapitola

13. června 2015 v 14:13 | Adél Sanil |  Povídky

Kapitola 2

Sedím ve své úsporně zařízeném pokoji v pytli pověšeném ze stropu a čtu si knížku. Telku nemáme, ale moc mi to nevadí. Stejně bychom se o ní poprali. I kdyby tu televize byla, měli bychom jenom programy, které by nezahrnovali nic ze světa na zemi. Ani střípek. Občas si představuju, že by dávali jenom nějaké dokumenty o dolech a hornících… a jeskyních.
Knihy jsou tu taky zakázané, maximálně tak s… Jo, s jedinou tématikou. Tuhle jsem propašovala, když se mě rodina zřekla a já měla podepsaný svůj ortel smrti. Tu knihu mi darovala má mladší sestra, která se na mě nedívala jako na zrůdu. Koupila ji za svoje naspořené kapesné. Věděla jsem, že si za ní chtěla koupit panenku s duhovými vlasy, ale ona ty peníze použila na poslední dárek pro mě. Bylo jí jedenáct.

Fénix

10. června 2015 v 16:54 | Adél Sanil |  Povídky

KAPITOLA 1
Zase do práce. Upřímně? Nesnáším ji. Nesnáším tenhle svět. Hnusí se mi. Nemůžu si ale stěžovat. Ne, vlastně NESMÍM. Nesmím ani pípnout. Nesmím promluvit. A i kdybych mohla promluvit a zeptat se Stvůr, proč jsem tady, a proč musím dělat tuhle hnusnou práci, řekli (dobře, zasyčeli) něco ve smyslu: "Mohla jsi žít na zemi, kdybys nebyla zrůda. Ale ty seš hnusná pokrytecká a nebezpečná zrůda, která by si zasloužila zdechnout v zapadlé kobce. Tak si nestěžuj a makej!"

Obnova

27. května 2015 v 18:27 | Adél Sanil |  Novinky
Zdravím Vás všechny, kteří to se mnou ještě nevzdali :D
Ti, kteří tento blog stále čekají a doufají v návrat, se KONEČNĚ dočkali.
Mrzí mě, že jsem tu dále nepokračovala. To víte, před tím, než jsem skončila se psaním blogu, se mi nedoařilo nejlépe, ale teď je všechno jinak. Jsem na střední škole, a i když mám obrovskou kupu učení (to byste fakticky nevěřili, jak moc) budu se snažit znovu zrealizovat tento blog.

12. Kapitola - Útěk

27. května 2015 v 18:14 | Amy Sanilova |  Odhalení mořské panny

Odhalení mořské panny
12. Kapitola
Útěk

"Vstávej?" zakřičel někdo a já jsem otevřela oči.
První, co jsem viděla, byly podpatky. Paměť se mi začala vracet. Podpatky ženské.
Toto je vážně noční můra!

Nad(ne)lidé postavy

19. prosince 2013 v 14:49 | Amy Sanilová |  Novinky
Ahoj, jak jste si jistě všimli mé nové povídky.
Vím, že jste toto moc nepochytili, rpto se vám teďka budu snažit všechno vysvětlit.
Moje nová povídka Nad(ne)lidé je hlavně o jednom zamilovaném páru a o poznávání své minulosti.
Varuji předem: Mám v plánu napsat devět - možná deset - knížek o tomto páru.
Tady máte teda pár hlavních postav:

Ten nejkrásnější dárek

17. prosince 2013 v 14:21 | Amy Sanilová |  Povídky
Vánoce. Krásné časy plné smíchu, radosti a zářivou září v očích dětí. Mých dětí. Michaela a Viktorii. Na Vánocích nemusím mít stromeček, kapra, vyzdobený dům nebo nějaký velký a drahý dárek. Pro mě budou Vánoce jen tehdy, když ucítím ve své náruči tu nejúžasnější dívku na světě. Svou Vanesu, kterou neskonale miluji a věřím, že ona mě taky. Doufám, že se na naše společné Vánoce poprvé s dětmi stihnu ukázat, abychom je mohli oslavit jako rodina. Ty minulé byly moje noční můra. Nechal jsem svou Vanesu samotnou doma s ročními uplakanými dětmi.
Vyčítám si to. Ale nemohl jsem nic dělat.
Pro její bezpečí jsem se dal k armádě jako tajný špeh, protože se pomalu blíží válka. Minule mi to nevyšlo, ale tento rok budu se svými dětmi a Vanesou. Ať mě to stojí, co to stojí.

Záchrana knihy

12. září 2013 v 18:21 | Amy Sanilová |  Povídky
Bohužel jsem toto chtěla poslat do soutěže, ale je to moc dlohé, tak kdyby se našla hodná duše, která by mi vybrala nějaké odstavce, které by se daly zkrátit...

Setkání s Andy Zotovou
Kniha: Odhalení Mořské Panny
Postava: Andy Zotová
Autor příběhu: Amy Sanilová (já)
"No to mě podržte! Andy! Co… Jak…," zakoktala jsem se šokovaná vjemem, který se mi naskytl. Jen tak si přijde a JE TADY. ONA JE VÁŽNĚ TADY! Vyhublá dívka v otrhaných džínech a tričkem po prsa. Její černé lesklé a dlouhé vlasy po pas měla zapletené do francouzského copu a s velkým úsměvem se na mě culila. Když viděla, že já nedokážu nacházet slova, napřáhla ruce a pořádně mě objala. Chvíli jsem si ten pocit vychutnávala, poslouchala tlukot jejího srdce a její ruce. Když jsem si ale uvědomila, kdo to je, rychle jsem se odtáhla a pořádně si jí prohlížela.
"Jsi to vážně ty, Andy?" zeptala jsem se nevěřícně, protože ta Andy, kterou jsem stvořila vlastníma rukama a vdechla jí literární život a dobrodružství, nikdy nedávala najevo city a vřelých objetí se vyhýbala.
Andy ale moje reakce vůbec nevyvedla z míry a jen se upřímně zasmála. "Takhle mě zdravíš? Po takové dlouhé době?" podívala se mi přes rameno do mého pokoje. "Nepozveš mě dále?"

Autorská práva

11. června 2013 v 14:35 | Amy Sanilová |  Monster High postavy
Ahoj, doufám, že se vám líbí obrázky Monster High, které jsem si zkopírovala z webové stránky www.deviantart.com.
Určitě se vám obrázky na této stránce budou líbit stejně jako mě. Jsou nádherné.

Amy

Lagona

11. června 2013 v 14:28 | Amy Sanilová |  Monster High postavy

Frankie

13. května 2013 v 7:03 | Amy Sanilová |  Monster High postavy

Drakulaura

13. května 2013 v 6:48 | Amy Sanilová |  Monster High postavy

4. Kapitola

13. května 2013 v 6:25 | Amy Sanilová |  Novinky

4. Kapitola
"Ale jdi ty! Snad si nemyslíš, že tě tu nechá tvá máma zabít nějakým pošukem. To nemůžeš brát zas tak vážně," řekla Nataša, která seděla na kraji postele.
Izzi na ni kývla. "Ano. Je to zajímavé, ale krom toho nevím nic."
"Takže to nemůžeš potvrdit ani vyvrátit, že?" zeptala se Míša, která přecházela po pokoji z jedné strany na druhou.
"Hej, to ale divný, že za dva dny zemřeš. To je takový nezvyk," změnila téma Nataša a pohlédla nejdřív na Izzi, pak na Míšu.
Míša přikývla. "V tomhle musím dát Natce za pravdu. Co budeme bez tebe dělat?"
"Nad tím nechci uvažovat ani já," odmítla Izzi. "Jak se zatím vede ve škole?"
Natálie na pár vteřin pohlédla na Michaelu. Ta jen poplašně zavrtěla hlavou.

Frankie Stein - Nová 3. girls

24. dubna 2013 v 20:48 | Amy Sanilová |  Monster High
Na rozdíl od Clawdeen a Robeccou jsem o této vůbec nevěděla. Sami víte, že s Frankie jsem fakticky nepočítala. Našli jsme jí s rodiči v Globusu za velmi dobrou cenu, protože se Globus zbavoval starých věcí. Tátovi se zalíbila a i když jsem s sebou neměla moc peněz, taťka mi na ni připlatil a bylo to tak rychle, že jsem se prostě...

Další články


Kam dál