Na příspěvky na tomto blogu se vztahují autorská prava!

Leden 2012

Clawdeen Wolf

30. ledna 2012 v 6:52 | Amy Sanilová |  Monster High
Clawdeen Wolf mám doma!

Takhle vypadala, když jsem ji dostala
Zezadu
Ona je prostě dokonalá
Tohle jsou úplně první fotografie.
Tyto obrázky mám nejradši
Její mínus? Ty boty nejdou sundat.
Takové boty bych si na sebe nikdy nevzala.
Špatně na nich stojí.
A zbytek krásných obrázků.
Další fotky budou, co nejrychleji.

Zima

11. ledna 2012 v 18:05 | Amy Sanilová |  Povídky

Zima
Vánoce teda vážně byly na blátě, a to moc jsem jim nevěřila. Myslím, že je tím globálním oteplováním. Taky že na začátku bylo tady jen -18 C°. "Hele. Nech konečně toho mluvení a dobře mě poslouchej. Jako lední drak máš žít v té největší zimě. Ale tvůj život je trošku jiný, než u ostatních draků. Já jakožto ohnivý drak, jsem žil v Africe. Ale pak mě unesli strážci Ledové královny. A vzali mě do jejího paláce na Severu. Unášela tehdy všechny ohnivé draky, aby jí postavili její skvostný palác. Museli jsme brát svoje lidské podoby, abychom v té zimě vůbec přežili. Měli jsme dělat ledové sochy. Ale řeknu ti, celé dny dělat sochy té královny, to by brzo bylo každému na zvracení. A my jsme museli něco udělat, abychom se navěky zbavili této čarodějnice. Chtělo by to ale nějakého draka. Který by potřeboval míň ohně a více ledu. Proto jsem jednou večer vytesal sochu velikého draka. Byl tak nádherný, tak obrovský, a na první pohled silný. Tehdy mi ještě zbylo trochu trošku kouzelného prachu. Dal jsem si ho do dlaně a foukl jsem do něj. Prášek se rozprskl na sochu. Královně se též ráno velmi líbil, dala si ho co nejblíže ke svému trůnu. A dala mu jméno Ledna. Ale po nějakém tom čase, začala socha praskat. Začala se probouzet. Ten drak, co z té sochy vylezl, byl opravdový. On začal potom všechno ničit. Tehdy zaútočil i na královnu, zlomil její kouzlo, nás zachránil, ale královna ho proklela a přísahala mu pomstu. Velmi krutou pomstu. Ten drak se snažil rychle uletět ven. Královně ale zbyla troška síly na to, aby rozpoutala sněhovou vánici. Rychle jsem utíkal co nejdál od paláce. Ale potom na mě z nebe spadl drak. Mladé dračí mládě. Lední dračí mládě. Velký lední drak zmizel, ale svět mi přinesl něco vzácnějšího. Tebe. A dál si snad už umíš představit, co se stalo pak."

Sen

9. ledna 2012 v 6:52 | Amy Sanilová |  Povídky
Sen
Převalila jsem se na stranu. Nemohla jsem spát, nešlo to. Něco mě strašilo. Zlý sen. Noční můra. Byla jsem na cestě a někam jsem šla. Kam? A proč? A v tom snu jsem slyšela hlasy. Někdo na mě volal. Kluk. Otočila jsem se. Přes ostré slunce jsem toho moc neviděla, ale určitě to byl kluk v mém věku. V jedné ruce držel něco velikého a v druhé asi neměl nic. Já nevím! Za ním houkaly policejní houkačky a sirény. Potom jsem uslyšela další hlasy, volali mě ti policajti. Slyšela jsem jejich slova, rozuměla jsem jim, ale nedokázala jsem si je zapamatovat. Pak jsem uslyšela výstřel, tvrdý výstřel. Teď už byl ten kluk dost blízko, abych mu uviděla do obličeje. Adam?! To on měl v druhé ruce pistol, z něho šel ten výstřel. Zasáhl mě jako šíp. Ale opravdu. Zasáhla mě ta kulka, kterou vystřelil. Můj kluk mě zabil kvůli těm penězům v tom pytli. Rychle jsem se probrala. Tato noční můra mě nezasáhla poprvé.