Na příspěvky na tomto blogu se vztahují autorská prava!

7. Kapitola - Anana a Matt 2/2

8. dubna 2012 v 18:38 | Amy Sanilová |  Andělští spolužáci

"Matte? Kohopak tu máš?" Jeho hlas byl úplně stejný, jako ten, který slyšela Aňa v hlavě.

"Matt?" To jméno Aňa neznala. Rozhlédla se, jestli tady neuvidí jinačího kluka, který se jmenuje Matt.

"Jako každý anděl musí mít svoje andělské jméno." Odpověděl jí ten muž.

"Tak pak jak se jmenuju já? Když ne Anička?"

"Tvoje andělské jméno je… je Anana." Řekl to s takovým tím legračním hlasem, až se Aňa musela usmát. Ale když se podívala na toho muže, zjistila, že si s jejím novým jménem legraci nedělá.

"Co? Vždyť je to jako ananas! Copak se tady každý jmenuje po zelenině a ovoci!?" Vyjela po něm.

"Aňo. Anana je znak dobra. Dodal ten muž a ukázal jí řetízek s přívěškem. Byla to dvě bílá andělská křídla spojena s malou svatozáří.

"Jmenuješ se Anana a basta!" Dodal muž a pověsil jí řetízek na krk.

"Odteďka jseš Ochranný anděl Anana. Jinak mé jméno je Benedikt Alechandro Bendistik Pandisis Sivarprix Andopolis." Aňa na něj vykulila oči.

"Copak? Tváříš se jako bys viděla anděla." Musel se Benedikt svému vtipu zasmát.

"Nemáš nějakou přezdívku?"

"Beny."

"A ten zbytek?"

"Jseš nějaká troufalá. To se mi líbí. Bude z tebe troufalý a dobrý anděl. Benedikt je moje pravé jméno, Alechandro je jméno moji matky, Benedikt Pandisis Sivarprix je umělecké jméno a Andopolis je naše hlavní město v Andělské zemi."

"Řekni jí o tom příběhu." Vyhrkl Mates a dloubl loktem do Aňy.

"Takže tobě mám říkat Matt, Matesi?" Zeptá se Matesa Aňa. Mates nic neřekl a jenom na ní mrkl.

"No tak dobře Matte. Řeknu Aně ten tvůj tak zvaný příběh. Já jsem byl u toho stolu, kde sis měla vybrat, čím budeš. Na tom ale teďka nesejde. Já a mých jedenáct sourozenců jsme děti Boha. To byla ta třináctka. A dál…"

"To byla ta třináctka?"

"Ano. Dál mích sourozenců se rozhodlo, aby ochránili svět nebo zošklivili, aby si vymysleli svoje vlastní náboženství neboli svůj úkol. To bylo před dvěma miliony let, to si asi nepamatuješ, že?" Zeptal se Ben. Aňa jen zavrtěla hlavou.

"A taky kdo by se tak dlouhého věku dožil? Kromě mě, mí rodiče a sourozenci. Každý z hlavních andělů musí střežit tento oheň." Ukázal na noční stoleček.

"tomu ohni se už po tisíciletí říká Jasan. Dokáže fungovat jako nejmodernější počítač, vidí do minulosti i přítomnosti. A dokáže vidět i budoucnost. Budeš ale muset chodit do andělské školy."

"Co?! Ale co moje škola?! Počkat. Řekne mi vůbec někdo, kde to jsem a co se to tu děje?!" Beny jen vzdychl. Ukázal prstem na oba spolužáky. Náhle se všichni tři ocitli v jiném prostředí. Tady to Aňa znala, a velmi dobře. Byli na chodníku, kterým chodí Aňa do školy.
"Jako anděl musíš znát kouzla," dodal Beny. Teprve teď si Aňa všimla, že už nemá mořský ocas. Má zpátky své nohy. Otočila hlavu. Na zádech měla nádherné, bílé a čisťounké křídla. Páni!
"To je co, mít křídla, že?" Beny mi čte myšlenky?
"Anano. To je jedna z vlastností andělů. Až budeš chodit do školy, naučíš se je taky číst."
"A to můžu pak číst myšlenky komukoliv?" Všem smrtelníkům a andělům. Ovšem kromě mě a mé rodiny"
"Když mluvíme o rodině, kde je má? Co se stalo?"
"Beny? Proč to konečně neřekneš?" Řekl Matt, když viděl, jak Beny si začal nervózně okusovat nehty.
"Dobře. Aňo, jak jsi dneska měla den, za to můžou andělé. V každém člověku jsou dva andělé. Dobří Strážní andělé a zlý Strážní andělé. Mezi nimi je vždy velká válka. Když vyhraje Zlý, budeš agresivní, zlý, nepořádný, drzý a dostaneš smůlu nebo nemoc. A když hodný anděl, tak si to dokážeš představit, pravý opak. Je dvanáct druhů andělů. Ty se naučíš ve škole, která bude trvat dva týdny, a pak budeš chodit do lidského světa. Normálně budeš dělat, že jsi člověk. A nikomu nesmíš říct, kdo doopravdy jsi. A to nejdůležitější o čem se budeš zabývat, bude to, že aby anděl mohl bezpečně spolupracovat, nesmí mít rodiče. Pro něj budou rodiče neviditelní a rodiče si budou myslet, že je jejich dítě mrtvé. A zatímco vy budete dělat smrtelníky, budou naši Zástupcovi andělé dělat vaše rodiče. Tak to je i u Matta. Budou vám dávat kapesné, peníze na školné, podpisy a prostě budou v přestrojení, aby nikdo nepoznal vaši identitu. A proto teďka tě Matt vezme na místo, kde svoje pravé rodiče a celou rodinu uvidíš naposledy." Aňa se zarazila. Kam to bude? Já svou rodinu už pak nikdy neuvidím?
"Bohužel," řekl Matt, chytil jí za ruku a vzlétl. Jeho péřová křídla vypadala tak lehká, tak jemná, tak křehká, nevypadalo by to, že by unesly člověka. Ale Mates vzlétl, sice trošku těžko, protože držel Aňu za ruku. Oba asi byli čtyři metry od země. Když to zvládne on, tak já taky.
"Tak to zkus," pobídl jí Beny. V mysli se Aňa zaměřila na křídla. Představila si, jak se křídla pohybují k sobě a od sebe. Zavřela oči a soustředila se silněji. Potom ale ucítila, jak jí Matt pustil. Ale oči nechala zavřené. Čekala na tvrdý pád, ale nic. Až když se to zdálo už podezřelé, otevřela oči. Ničeho se nedotýkala a byla sedm metrů nad zemí! Když se ohlédla, viděla, jak její lehká křídla jemně máchají o sebe.
"Já létám!"
"Vypadá to tak," odpoví jí Matt. Když se Aňa podívá dolů, Beny zmizel.
"Tak letíme," vyzve jí a vezme Aňu za ruku.

"Dem na to, Matte."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento článek?

Ano, je skvělí 32.2% (47)
Moc ne, něco tam chybí 21.2% (31)
Tak napůl 21.9% (32)
Vůbec! Je strašný 24.7% (36)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama