Na příspěvky na tomto blogu se vztahují autorská prava!

Má slohová práce- Skrytá princezna 1. Kapitola

30. května 2012 v 18:20 | Amy Sanilová |  Povídky
Skrytá princezna

V jedné daleké zemi žil král, který měl třináct princezen. Nejstarší byla Kamila. Bylo jí pouhých deset let a neměla ráda svůj život bohaté princezničky. Radši byla schovaná ve zbrojnici, a dívala se na meče. Její otec se jí snažil vyhovět, ale svou dceru nikdy nechtěl vidět v bitvě. Jejich království bylo malé ale velmi úrodné. Ale leželo mezi dvěma velkými zeměmi, které mezi sebou neustále válčily. A většinou to schytala i ta malá země. Ostatní královské dcery byly slušně vychované, a štítily se bitev. Ale Kamila ne, ona většinou stála na kopci a dívala se, jak se pod ní zabijí lidé. Přála si jediné, vyzkoušet si být bojovnice, hlavní generálkou ve válce. Doufala, že jednoho dne se dočká a přání se jí splní.
O PĚT LET POZDĚJI
Kamila seděla na kopci a dívala se na nebe. Pod ní byl kráter hluboký asi třicet metrů. Kdyby jí ujela noha, mohla by spadnout a rozdrtit se na malé kousky. Ale to Kamile nevadilo.
"Kamilo!" uslyšela, známí hlas své druhé nejstarší sestry.
"Co chceš, Miselo?!" obořila se na ni. Za Kamilou stála vysoká hnědovlasá dívka v růžových šatech. Dívka v šatech se urazila.
"Když dovolíš, sestřičko, je už nachystána večeře. Ale my pořád nemůžeme nic jíst, protože se naše nejstarší se stra zas někde fláka."
"No a co s tím mám dělat já? Na to už mi asi nic neodpovíš, co? Sestřičko."
"Tak se omlouvám, že jsem asi jediná ze sester, která je tak ochotná dojít pro tebe!" osopila se Misela a drze dupla. "Tak dělej! Jinak půjdu a řeknu to tátovi." Kamile nezbývalo nic jiného, než se vrátit do zámku. Nechtěla, aby se do té debaty zapletl její otec. To si opravdu nepřála.
Vstala a odkráčela si. Misela upoutala svou pozornost na její oblečení.
"Můžeš mi laskavě říct, proč máš nějaké staré kalhoty?! V takovém oblečení nemůžeš jít ke králi!"
"Náhodou. Jsou velmi pohodlné a praktické. A navíc! Je to lepší, než nosit ty hadry, kterým vy říkáte šaty!" vyjela Kamila po sestře a vkročila do vstupní brány paláce. Před ní se tyčila dlouhá chodba se zlatými sloupy a nádhernými obrazy na stropě. Kamila se ale ani neohlédla a putovala dál. Po pár metrech zahnula do leva a rozrazila velké dveře pokoje. Nebyl její, ale všech třinácti královských dcer. Nevrle se vydala ke své posteli. Vedle ní měla jenom skříň, ve které byly uložené její oblečení. Otevřela ji a před Kamilou se objevily věšáky s šatnami nejrůznějších tvarů a barev. Kamila měla jenom jedny šaty, které měla radši než ostatní. Odtáhla stranou věšáky s šaty, aby našla svoje nejlepší. Byly schované až úplně vzadu. Natáhla se pro ně a vyndala je ze skříně. S radostným úsměvem si je prohlížela. Byly celé černé, krátké po kolena a s volenkami, které byly roztržené a vlály na sukni. Přehodila si je přes sebe a čílka.
"Vypadá to, že tam byly trochu déle, než bylo třeba," řekla si pro sebe a podívala se na sebe do zrcadla. V zrcadle stála patnáctiletá okouzlující dívka v černých šatech na ramínka. Kamila se šťastně usmála, pak si ale uvědomila, co právě dělá.
"No to není možný! Bohové, pomozte mi! Už se začínám v zrcadle líbit! Já jsem prokletá, já to vím."
"Ale nejsi," ozval se hlas za ní a Kamila se otočila. Za ní stála nejmladší sestra. Liena. Nejmladší sestře byly teprve dva roky.
"Co ty o tom víš?" zeptala se Kamila, a začala si své blonďaté vlasy česat do culíku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento článek?

Ano, je skvělí 32.2% (47)
Moc ne, něco tam chybí 21.2% (31)
Tak napůl 21.9% (32)
Vůbec! Je strašný 24.7% (36)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama