Na příspěvky na tomto blogu se vztahují autorská prava!

4. Kapitola 2/2

18. července 2012 v 20:31 | Amy Sanilová |  Děvče z ledu

Siena! Ležela na zemi v lidské podobě zády ke mně a její blonďaté vlasy byly probodány ledovými střípky. Běžel jsem k ní, abych se podíval, jestli je v pořádku. Klekl jsem si vedle ní, přitočil si jí k sobě a spatřil můj červený ručník s malým a nevinným obličejem. Zimní královnu unavila její vlastní bomba a na chvíli omdlela. Já jsem Sienu pohladil po její hebké a bledé tváři. Zamžourala a otevřela oči. Zašmátrala kolem sebe pro dečku, aby se ujistila, že tam opravdu je. Předala mi dečku do mých rukou a zašeptala jméno. Astra. Pak vydechla naposledy. Položil jsem miminko na podlahu vedle Sieny a snažil jsem se svou ženu oživit. Hledal jsem zranění, nějaký důvod, proč nás opustila a pak jsem ho našel. Byl to střep, dlouhý střep, dlouhý jako můj ukazováček, ale tlustý jako moje celá dlaň. Střep propíchl Sieně srdce a navždy mě s ní osud odloučil.

Snažil jsem se použít všechno, abych jí mohl říct aspoň poslední sbohem. Ale byl jsem tak zabraný do Sieny, že jsem si nevšiml Zimní královny, jak se probrala a blížila se k miminku. Ale ty jsi otevřela očička a nějakým způsobem jsi ze Zimní královny vysála veškerou energii. Jakmile padla na zem bez energie, rychle jsem vzal Sienu do náruče, tebe dal jí do náruče a spěchal jsem pryč z paláce, který se začal bortit. Portálem jsem se dostal na Dračí ostrov, kde se konal pohřeb Sieny, a tebe vzali mezi sebe. Pak ale začalo neustále dohadování, jak to že jsi takhle unavila královnu, která se znovu ocitla v našem vězení. Až pak jsme zjistili, že ty jseš velmi vzácný druh. Jediný druh draka na světě. Bojovala jsi ledem proti ledu. A od té doby žijeme jenom my dva. Toto, toto všechno jsem ti nechtěl říct takhle brzy. Ale přišel za mnou nejstarší strážce Dračího Krystalu. Jsou čtyři a s Ledovým drakem pět."
"To chceš jako říct, že j se mám stát strážcem nějakého krystalu? Ne, díky," urazila se Astra, vstala a odešla z restaurace. Její táta si unaveně vzdychl a Ladislav přinesl na stůl účet.
"Nic si z toho nedělej. Je to pro ni velký šok."
"Co mám teď dělat? Ta mi to nikdy neodpustí. Nikdy jsem jí neřekl důvod, proč její matka zemřela nebo dokonce, jak se jmenovala. Láďo, poraď." Číšník chvilku přemýšlel. Zřejmě ho nenapadal žádný důvod. Zamyšleně se drbal po pěšince. Chvíli bylo naprosté ticho, dokud ho pan pilis nepřerušil. "A víš co? Máš pravdu. Musím jí ukázat, že být drakem je skvělí způsob, jak si život osladit. Vezmu jí na Dračí ostrov a dokážu jí, co je zač pravý drak."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento článek?

Ano, je skvělí 32.2% (47)
Moc ne, něco tam chybí 21.2% (31)
Tak napůl 21.9% (32)
Vůbec! Je strašný 24.7% (36)

Komentáře

1 Emily Immortel Emily Immortel | Web | 19. července 2012 v 18:00 | Reagovat

Zadání na 1.kolo soutěže je tu.
Stačí rozkliknou můj blog a přečíst si víc! Přeju ti hodně šťestí! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama